Kecy...

It's my birthday? Yeah!

24. září 2015 v 20:16 | Renaiti
Anóóóó... dnes je 24.září a vaše praštěná adminka má narozeniny!

Čtete dobře, počátkem dneška se řadím mezi, stále ještě -náctileté, ale věkově již mezi studenty střední školy! Svoje narozeniny jsem vždycky zbožňovala, hlavně tedy z toho důvodu, že jsme se celá rodina sešli a povídali si až do pozdních hodin a také, každoroční oslava s kamarádkou! Tento rok to na oslavu nevypadá, neboť kamarádka stále nemá čas... Každopádně konečně jsem se dočkala svého vytouženého věku, kdy už si můžu trochu dupnout, protože se na mě už lidi nebudou dívat jako na čtrnáctiletou holčinu, která ještě přeci neví co chce...


Já vím, že je tu tolik negativ, jsem přeci zase o rok starší a tak, ale...já mám upřímně radost, že už je mi 15 let! Jen se mi zdá, že to všechno nějak moc rychle uteklo. Ve škole je to čím dál těžší, jsem už v polovině a za čtyři roky mě čeká maturita, nepředstavitelné jak to letí :D...


Ano, toto je taková první várka toho, co jsem dostala, neboť až v neděli se sejdeme jako celá rodina. Nicméně, nemohu uvěřit, že člověk, který má panickou hrůzu z toho, že mu někdo něco dělá s vlasy, dostal dárkový poukaz ke kadeřníkovi :D Všechny tyto dárečky má na svědomí samozřejmě moje mamka a i když nejsem přímo ten "beauty" človíček, o svoje vlasy se ráda starám, takže se mi všechno bude velmi hodit!


Toto byl takový...hodně osobní a pocitový článek, moc dobře to vím, ale musela jsem to ze sebe prostě dostat, omlouvám se! Jaký máte postoj ke svým narozeninám vy? Nezdá se vám, že to opravdu všechno nějak rychle uteklo? A jak jste si dnešek užili?

Sweet sixteen fifteen!

Mějte se hezky,
Renaiti...

Edit 21:10 : Drahoušci, přepokládám, že to víte, ale když jsem to zjistila, myslela jsem, že půjdu do kolen, neboť svůj narozeninový den sdílím s tímto krasavcem Ianem! :3 Není to vyloženě nic světoborného nebo tak, ale i tento malý fakt mě dnes dokázal potěšit, takže všechno nejlepší Iane! ♥

Chytají mě roupy...

22. srpna 2015 v 14:00 | Renaiti
Zdravím vás naši čtenáři!
Po dlouhé době se vám zase hlásím s pár informacemi jak to vůbec do budoucna bude dál. Jak můžete vidět, pomalu ale jistě dotvářím menu, které bych chtěla ještě do konce prázdnin mít z krku, jestli se mi to povede, toť otázka :D. Nicméně prázdniny nám utekly jako voda a já tu za tu dobu moc článků vskutku nenapsala. Ale to bych chtěla od září změnit! Neznám sice ještě svůj rozvrh na nový školní rok, ale s jistotou mohu říct, že se můžete těšit na moji povídku Say word, nějaké ty recenze na knihy a samozřejmě i jiné články...

V poslední době si připadám jako bych vymýšlela jen samé ptákoviny. Nicméně bavila jsem se s Azano a společně jsme dohodly nějaké detaily, nakonec mě napadlo vám návrh ještě předvést, abyste měli i vy možnost se k tomu nějak vyjádřit :). Chtěla bych na blogu zavést takový "magazín", který by vlastně zastával takovou informativní část, kdy by vám trochu přiblížil dění na blogu i nás samotné. Měli byste o něco podobného zájem? :) Pokud ano, v dalším článku vám napíši přesnější informace ;)... inspiraci s magazínem jsem našla u dvou báječných lidí, Kevi a Perla, doufám, že jim to nevadí :)...

Zde je taková malá ochutnávka :)...

Budu ráda za vaše jakékoliv vyjádření, ať už k připravovanému magazínu nebo ke článcích, o které byste tu měli zájem...
Mějte se hezky!
Vaše Renaiti

Změna je život...život je změna?

10. července 2015 v 20:53 | Renaiti
Zdravím vás všechny poctivé návštěvníky,
kteří ještě zcela nezanevřeli na toto prostředí, které zde po celou tu dobu udržovala v chodu Azano (za to bych jí ráda poděkovala), zatímco já se utápěla ve svém strachu, četla si nebo se učila...


Vím, že jsem často na baterky, ale i přes to všechno jsem se odhodlala sem k vám vrátit. Nevím co mě to zase popadlo, ale doufám, že tentokát mi to vydrží a i přes školní rok se tu tomu budu moci věnovat. Ovšem s mým návratem přišly i změny - jak jste si již mohli všimnout - pro někoho možná nepřijatelné, ale já doufám v to, že i přes to se tu najde dušička, které to vadit nebude...


Ještě než se dostanu k těm změnám, dovolte mi prosím, abych se, alespoň trochu ospravedlnila a omluvila se vám. Školní rok byl pro mě docela náročný (obzvláště ke konci), prala jsem se se známkami až do posledních dní nakonec to všechno dopadlo dobře. Všem bych se vám moc ráda omluvila za to, že jsem o sobě ani nedala vědět a že jsem nenavštěvovala vaše blogy, moc mě to mrzí...


Co se týče změn, tak jak jste si již v menu mohli všimnout, blog změnil zaměření. Budu se snažit omezit psát tu svoje výlevné články, neboť hlavním tématem blogu se staly povídky a recenze, které se společně s Azano budeme snažit psát pravidelně! Pochopím pokud někdo z vás kvůli zaměření blogu nebo mojí osobě na baterky, už nadále nebude chtít být spřátelený. Samozřejmě se zlobit nebudu :). Pokud by se tu, ale přeci jen našel někdo, kdo by stále chtěl být spřátelený, stačí když napíše pod tento článek svoji přezdívku a blog...


Moc vám děkuji za vaši obrovskou podporu, kterou jste mě zahrnovali od počátku blogu! A také děkuji, že jste věnovali čas tomuto článku...


Vaše Renaiti

Novoroční blogová předsevzetí? Asi mě někdo praštil...

2. ledna 2015 v 10:43 | Renaiti
Ahojky milí čtenáři,
zase mě chytá nálada všechno si to tu dát dokupy a udělat si takový přehled, co jsem si dala za předsevzetí s tímto blogem. Abych pravdu řekla, už zase vidím, jak plán troskotá, ale nevadí, alespoň se pokusím to chvíli dodržovat. Připadám si jako by mě někdo praštil něčím pohlavě, zase něco vymýšlím...

Mé obrovské díky...Azano! ♥

21. prosince 2014 v 23:23 | Renaiti
Mé obrovské DÍKY, patří mé spoluadmince Azano, která mi v několika uplynulých měsících doslova zachránila zdraví. Nebýt ní, asi bych vážně zešílela. Ale nejde jen o to, vždy si na mne našla čas a byla schopna poslouchat mé nekonečné výlevy, které byly v mnoho případech až otravné. Nikdy mě neposlala k čertu, což je první věc, za kterou bych jí chtěla moc a moc poděkovat...

Azano jsem znala už nějaký ten pátek ještě před tím, než-li se tu stala spoluadminkou. Seznámila jsem se s ní na naší společné RPG hře, kde jsem před shruba dvěma lety vystupovala jako naprostá malá holka, která ještě neuměla ani pořádně psát a myslela si, že se kolem ní točí svět. Myslím, že to bylo jednou možná i vícekterát, kdy jsem Azano natolik dopálila, že málem odešla. Jsem ráda, že jsem z té malé holky vyrostla a především jsem ráda, že se na mne tehdy Azano nevykašlala! Protože bych ztratila tu - nebojím se říct - nejdůležitejší osobu v mém životě...

Miluji na ní to, že lidi bere takové jací jsou. Neodsuzuje jen podle toho co poslouchá za hudbu nebo na jaké seriály se dívá. Respektuje zájmy ostatních a to se už jen tak dnes nevidí. Už odmalička mě ve škole odsuzovali za moji lásku ke psům, v poslední době mě moje kamarádka drsně odsuzuje za můj vkus seriálu a filmů. Velmi si proto cenním toho, když mě někdo bere takovou jaká opravdu jsem, a právě tak mě bere moje spoluadminka! Moc ti děkuji, má to pro mě nedozírné ceny...

Uch, už zase začínám blábolit a navíc si myslím, že vás už začínám nudit. No nic, pokusím se to zkrátit. Díky této osobě jsem získala zcela nový úhel pohledu na celý svět. Celkově se změnil i můj postoj k trpělivosti, které mám opravdu velmi málo, ale pokud jde o Azano, jsem schopna prosedět u PC klidně celý den v kuse, aniž by mě to začalo nudit. Při každém jejím e-mailu se usmívám do obrazovky, snad jako by mě mohla vidět, jako by mohla vidět, že její slova dokáží zvednout náladu. Jak ráda bych ji teď objala...

Tolik toho pro mě udělala, už tolikrát mi dokázala pozvednout sebevědomí, již tolik volného času mi věnovala a to je jen malý výčrt toho, co pro mě tahle osůbka udělala. Opravdu jí za všechno moc a moc děkuji, každé její slovo mi dokáže vykouzlit úsměv na tváři. Vždy jsem si přála mít starší sestru, jsem ráda, že ji nyní mám! Už mi naprosto došly slova, málem jsem se u tohoto článku rozbrečela, takže pokud dovolíte, završím ho jedním krásným citátem...

"Dlouho uvažuj, než někoho učiníš přítelem. Pak-li se pro někoho rozhodneš, přijmi jej celým srdcem. Mluv s ním otevřeně jako sám se sebou." - Seneca

Mé velké díky Flíčku! ♥

21. prosince 2014 v 22:50 | Renaiti
Mé další velké díky patří Flíčkovi! Byla první osobou z blogu, se kterou jsem si začala psát přes e-mail. Její blog mne velmi fascinoval a proto když mi nabídla, jestli spolu nenapíšeme společnou povídku, s radostí jsem to přijala. A od té doby byla mojí velkou oporou co se týkalo blogu i osobního života. Za vše co pro mne udělala jsem jí nespírně vděčná, dokázala mě vždy dokonale popostrčit vpřed i když se mi vůbec nechtělo...

Flíčku, i když tě v poslední době docela zanedbávám, stále jsi pro mne tou důležitou osobou, kterou kdybych neměla, silně bych ji v životě postrádala. Nezapomeň, že jsem tu pořád pro tebe...

Mé velké díky Darllet!

21. prosince 2014 v 22:40 | Renaiti
Další mé velké díky patří osobě, která mne ve svém volném čase po celý rok zásobovala grafikou i novými layouty. Její trpělivost je obdivuhodná, pevně doufám, že jsem ji svými objednávkami naprosto nestrhala, protože někdy mé požadavky byly až nad lidské síly. Darllet je vyjímečným človíčkem a jsem velmi ráda za to, že jsem ji poznala. I když pouze skrze blog, ale i za to jsem velmi ráda!
Darllet, děkuji ti za všechno co jsi pro mne od začátku udělala, je pro mne velkou ctí mít od tebe layout i jakoukoli malou grafiku!

Mé díky mým úžasným Affs!

21. prosince 2014 v 22:30 | Renaiti
Zdravím,
toto bude pro dnešek poslední série článků zde na blogu. Články budou mým poděkováním pro všechny, kteří mi zde na blogu jakýmkoli způsobem pomohli! Takže nebudu to již zdržovat a jdeme na to...

1 Year Online!

21. prosince 2014 v 13:28 | Renaiti
Zdravím drahoušci!
Je to tu! Nikdy jsem si nemyslela, že by se to mohlo stát skutečností a ono se to opravdu stalo. Nikdy jsem u blogu nevydržela déle než dva-čtyři měsíce a na FDW jsem už prvním rokem. Opravdu...je to neuvěřitelné...

Ještě než listopad skončí...

16. listopadu 2014 v 15:28 | Azano
Zdravím ve spolek! Předem chci upozornit, že nevím, jak článek bude dlouhý, takže se na mě prosím když tak nezlobte.
Tenhle článek se asi bude týkat tak nějak všeho možného, ale slibuji, že se budu snažit vysvětlit proč to píšu a také se to budu snažit vysvětlil co nejpřeněji.
 
 

Reklama