Čas, kdy se můj mozek probouzí

1. března 2017 v 12:16 | Renaiti |  My thoughts...
Zdravím vás mé milované zbloudilé dušičky,
nemohu uvěřit, že už jsem tu opět s dalším článkem na téma týdne. Musím se taky naučit psát něco jiného :D. Když musím se přiznat, že vaše strašně nádherné komentáře mě úplně nakoply k tomu, abych další článek napsala. Děkuji vám za to strašně moc, velmi to pro mě znamená ♥ Dnes se pro změnu koukneme na téma s názvem Před usnutím. Tak už žádné zdržování a pojďme na to! :)...


Nevím jak to máte vy, ale já mám každý večer takový menší problém se vůbec do postele dostat. Ne, že bych neuměla chodit nebo nevěděla, kde je v mém pokoji umístěna, ale vždycky musím ještě udělat tolik věcí, takže teplo mé přikrývky zůstává stále nedosažitelné. Když už se do ní však konečně dostanu - úplně zmožená - připadá mi, jako by teprve celé mé tělo začínalo ožívat... Kolem jedné ráno, tomu se říká brzké vstávání :D

Jen co se zhasnou všechna světla v pokoji, mám najednou energie na rozdávání. Necítím nikdy žádnou únavu, mám chuť běhat. V tenhle moment se po celém dni spánku konečně můj mozek probouzí, což už je většinou pozdě, když všechny písemné práce jsem psala před nějakými dvanácti hodinami...

Díky tomu se mi hlavou začne honit mnoho věcí, občas i hodně přitažených za vlasy a zcela nereálných situací, které se nemohou stát ani s tím největším kastrolem štěstí na světě. Nad příběhy i články vlastně pořádně přemýšlím až takhle před usnutím a se zhasnutými světly. Máte to tak také nebo raději řpemýšlíte hezky za denního světla? :)

Před usnutím je pro mě zkrátka a dobře nejlepší čas nad vším začít přemýšlet. Mnohdy si dokonce i vzpomenu na úkoly nebo písemky, které jsou naplánované na další den. Možná je to právě tím, že moje smysly nejsou ovlivněny už ničím rušivým. Žádné pronikavé světlo, žádný mobil či internet, žádné povinnosti ke splnění. Jakmile jsou světla zhasnuta, všechny problémy háži za hlavu a představuji si, jaké by to třeba bylo, vyhrát večeři s Georgem Ezrou. Všechno toto mě nakonec přeci jen přinutí zavřít oči a alespoň trochu se vyspat na další den...

Jednou jsem dokonce přemýšlela nad tím, jaké to asi je, když se člověk ráno probudí a nepamatuje si vůbec nic. Nezná jména ani tváře svých blízkých, neví jak se v té posteli vůbec ocitl. Tohoto poškození člověk nejčastěji může dosáhnout právě autonehodou. Milovníkům Firtha, Kidmanové nebo thrilleru srdečně doporučuji film Dřív než půjdu spát, moc se mi líbil. Přemýšlela jsem nad tím, jestli by se třeba v mém okolí také našel někdo, kdo by toho zneužil a představil se mi nějak jinak nebo třeba pro jistotu nepředstavil vůbec...

Všechno to, co mě většinou před spaním napadá jsou nereálné věci, kterých se nikdy nemohu dočkat. Ale čím lépe se po namáhavém dni uklidnit, než si dovolit takové myšlenky, co myslíte? :D

A jak jste na tom před spaním vy? Přemýšlíte? Budu ráda, pokud se se mnou podělíte ♥

Mějte se krásně!
Renaiti

Vyjímečně písnička nebyla vybírána, aby souvisela se článkem svým textem, spíše kvůli její klidné melodii :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 petra-s-world petra-s-world | Web | 1. března 2017 v 17:31 | Reagovat

Já přemýšlím často před spaním taky.. Ale ne vždycky. Občas jsem z toho dne tak znavená a třeba z tréninku, že na to není jednoduše čas. Ale často si představuji věci co chci, aby se třeba staly. nebo nějak tak.
(Taky jsem občas přemýšlela nad naším RPGčkem. Ale pšt :'D)
Nebo jaké by to bylo, kdyby tu byl jeden člověk a tak. Nevím:D ale je to fajn takhle přemýšlet, nic tě neruší a tak. :)

2 Twotika Twotika | E-mail | Web | 1. března 2017 v 17:46 | Reagovat

Já tedy přemýšlím nad spoustou věcí a v tu chvíli mě napadají nejlepší zápletky do příběhů, které si ale bohužel po probuzení nepamatuji.
Moc povedený článek, popsala jsi ty věci hodně dobře, jak to, myslím si, hodně lidí má. :)

3 Natty Natty | 2. března 2017 v 16:58 | Reagovat

Zajímavá úvaha.;-) Vědět, že třeba potkáš i někoho, kdo tě najednou nepoznává, tak jako ani své okolí či sám sebe. Musí být zajisté strašné. :-(

Zvláštní je, že můj mozek funguje právě lépe před spaním, kdy mě napadají příběhy, třeba k povídkám a podobné věci. A přes den prostě nic moc. :D
[2]: Asi tak. :D Máme to stejné. :-D

4 Percabeth Percabeth | Web | 2. března 2017 v 16:59 | Reagovat

Taky strašně ráda přemýšlím před psaním, je ticho a klid .. většinou to jsou ty scény, co se udály ten den, nebo myšlenky na šťastné momenty a tak :) moc pěkný článek ;)

5 *Mushroom* *Mushroom* | Web | 2. března 2017 v 21:07 | Reagovat

Já si večer těsně před spaním čtu. Zhasnu velké světlo a čtu si jen při takové malinké lampičce. A tím jsem téměř eliminovala všechny tyhle večery kdy jsem dlouho nemohla usnout. Od té doby většinou usnu hned jak zaklapnu knížku, popřípadě přemýšlím nad dalším osudem hlavního hrdiny. :-)

6 Lucia Lucia | E-mail | Web | 2. března 2017 v 22:09 | Reagovat

Som na tom podobne, tiez ma pred spanim napada asi milion veci a potom nemozem zaspat. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama