Všechno má svůj začátek i konec...

13. února 2017 v 18:33 | Renaiti |  My thoughts...
Zdravím vás mé milované zbloudilé dušičky,
musím se přiznat, že už když jsem poprvé viděla název téma týdne: Konec cesty, byla jsem pevně rozhodnuta k tomu také něco napsat. Netušila jsem však, že mě to nakopne i k další věci, která se tady na blogu udála (bystřejší z vás si jí možná již povšimli). Ale dost už zbytečného okecávání, pojďme rovnou na onen článek :)...


Jednou mi někdo řekl moc hezký citát: Když to nedopadlo dobře, pak to ještě není konec. Je to ale možné? Z pohádek všichni jistě dobře známe všechny ty šťastná zakončení životů postav, ale je tomu tak i normálně? Optimista by řekl jasné 'Ano', pesimista by mu oponaval s rázným 'Ne' a co člověk, který je svým způsobem tak trochu obojí? Já bych asi řekla, že záleží na člověku. Jako dokonalý šťastný konec bych považovala úspěšné vystudování gymnázia, následně vysoké školy, mít milujícího přítele, rodinu na niž bych mohla být pyšná a práci, která mě baví. Ale svět je o dost krutější...

I když si vše dokonale naplánujeme a snažíme se k našemu cíli jít i přes všechny překážky, něco nám ty nitky stejně většinou přetrhá. Musíme je buď tedy natáhnout znovu nebo zvolit jiný směr. Mnohdy je těch pomyslných životních křižovatek až příliš a člověk prostě jednou šlápne špatně...

Z vlastní zkušenosti moc dobře vím, jaké je to neúprosné čekání na zvonění a konec hodiny. Když člověk počítá každou sekundu, kdy konečně bude moci z nudného předmětu jít pryč. Protože když jednou něco začne, musí to i skončit, to je jasné. To že třeba další hodina bude také nudná, to je věc další. Jenže ta také musí jednou dojít na konec svojí cesty. Všechno jednou skončí, ať se nám to líbí nebo ne...

Nebudu to již dále protahovat. Někdo z vás možná postřehl, kam jsem se tím chtěla dostat. Na tomto blogu ukončila svoji cestu moje drahá spoluadminka Azano. Nutno podotknout, že to nebylo z její hlavy - nenápadně ukazuji na sebe. Bohužel, čeho je moc, toho je příliš. Určitě se vám po jejích článcích a povídkách bude stýskat, rozumím vám, i mě. Podle všeho však už pracuje na svém vlastním blogu, takže o její tvorbu nebudeme ochuzeni :3...

Jak byste pojali téma konec cesty vy? Budu ráda i za vaše případné odkazy na vaše články s tímto tématem :)...
Mějte se krásně!
Renaiti
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Twotika Twotika | E-mail | Web | 14. února 2017 v 21:41 | Reagovat

Máš to moc krásně napsané, ostatně jako vždy a myslím, že tě i chápu, proč Azano odešla, je pravda, že když chceš s něčím začít, tak je to těžké a jsi dobrá, že jsi jí poskytla útočiště tady, ale ona se vlastně postavila na vlastní nohy a může začít sama už s nějakými čtenáři, kterých jistě není málo, pokud mohu soudit. Takže si myslím, že rozhodně nejsi ta zlá, pokud jsi tohle rozhodnutí učinila. Dokonce bych si i myslela, že na to Azano sama stejně jednou narazí. :)

2 Karamelka Karamelka | Web | 16. února 2017 v 13:29 | Reagovat

člověk si může život naplánovat, jak chce, ale vždy mu něco stoupne do cesty a jeho plány se změní... napsala jsi to hezky :-)

a ten citát je pěkný :-)

3 A R G E N T U M ♡ A R G E N T U M ♡ | Web | 18. února 2017 v 12:00 | Reagovat

podle mě jsou hodně i konce o tom jak moc nám za to daná věc stojí a jak za ní bojujeme :D jako je jasný, že třeba přátelství už pak není o nás, to skončí nehledě na to jak se snažíme, ale některý věci se dají udržet aby nikdy neskončily :) (optimismus hype :DDD)
a škoda, že spoluadminka odchází, ale myslím, že mít každá svůj blog je lepší a můžete si jít víc podle vašich představ :D vlastní zkušenost, s kámoškou nám to taky nikdy nevydrželo :DD

4 Dominique Dominique | E-mail | Web | 19. února 2017 v 13:37 | Reagovat

Už první dvě slova v článku totálně hltám. Tyhle témata týdne ti fakt vyloženě sedí!:-) ♥ Upřímně, já jsem tvrdohlavý člověk a všemu strašně odporuji odmala a dokonce odporuji i velmi často tomu, že něco končí, protože pokaždé když u mě něco končí, je to strašně smutné a stojí mě to mnoho...A proto prostě nesnáším, když něco končí, ale v některých věcech, ohledech, případech je to asi mnohdy nakonec dobře.
Nepřítomnosti Azano jsem si všimla. A je dobře, že šla svou cestou. Každopádně se alespoň mohu těšit na víc tvých článků. :-)

5 Katka Katka | Web | 22. února 2017 v 17:07 | Reagovat

Přiznávám, že mě ten titulek trošku vylekal a už jsem myslela, že chceš s blogem končit :D.
Jsem ráda, že o tohle se nejedná a moc  tvé zamyšlení zaujalo. Líbí se mi, jak zmiňuješ realitu, kdy má člověk určité představy o životě a nejednou bum a je to úplně jinak :(. Nevím, jestli si na to někdy zvyknu.
Konce jsou potřeba, ale problém jsou ty, které krutě končí šťastné období.
Už se těším na nové články, jsem ráda, že teď už tu budou jen od tebe, ty mi byly tématicky bližší :).

6 Percabeth Percabeth | Web | 27. února 2017 v 15:59 | Reagovat

Ráda se spřátelím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama