close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Say Word | Prolog

1. září 2015 v 9:22 | Renaiti |  Say Word
Zdravím vás dušičky,
doufám, že start do nového školního roku pro vás byl příjemný a pro odreagování vám sem přidávám Prolog nové povídky. Upřímně doufám, že se vám bude líbit a budete ji číst :) Můžete se na ni těšit každé úterý a pátek! No já už to nebudu prodlužovat, můžete ještě kouknout na soundtrack ke kapitole a pustit se do čtení. Přeji vám hezký den :)...



Milý deníčku,
a je to tu. Věci už mám sbalené a veškeré krabice jsou narovnané dole v hale. Ještě včera jsem mámě pokládala otázku, jestli je to opravdu nutné se stěhovat, ona se jen zasmála, ale znělo to skoro jako vysmívání. Přičemž (pravděpodobně kvůli mé "drzé" otázce) mi vytrhla kabely od počítače, kde jsem měla rozpracovaný projekt do školy. Chtěla jsem jej ještě poslat Ellie, aby se s ním nemusela sama dělat. Ovšem matčina slova mi zní v uších do teď: "Ten projekt už stejně nebudeš potřebovat!" Bylo to od ní opravdu sobecké a také jsem cítila tu zatrpklost v jejím hlase, moc dobře věděla, že jejího přítele Ricka neschvaluji a nelíbí se mi, že se musíme stěhovat…

Nicméně, další věc, která mě trápí, je fakt, že Ricka nebudu vídat už jen nanejvýš jednou do měsíce, ale skoro šestnáct hodin denně. Z téhle představy se mi dělá šoufl. Kéž bych tu jen mohla zůstat a nikam se nestěhovat, nemuset znovu poznávat nové lidi. Nejhorší snad bude to, že Ricka tam skoro všichni znají, bodejť by ne, když už tam žije 45 let a navíc je místním šerifem. Na mě a mámu bude tím pádem kladen docela velký důraz na spořádanost a to už se mi nezamlouvá vůbec…

Můj ty bože? Co tam jen budu dělat? Rick mi sice slíbil, že budu moci začít s úplně novým štítem, nikdo mě tam přeci nezná. Proč ale jeho slovům nevěřím? Nezbude mi nic jiného než si nasadit sluchátka, pustit hudbu a jít, nebo mě máma, která je nyní opřená o futra a křičí jako rozzuřený pes, za živa stáhne z kůže…

Mám ráda tohle město, mám ráda svoji školu, mám ráda své přátele, bude mi to tu VŠECHNO moc chybět…

Nikdy nezapomenu na tenhle dům, dům kde jsem vyrůstala a dospívala. Bože, už to vážně musím ukončit, nejen, že za mě bude za chvíli mrtvola, ale pravděpodobně ubrečená mrtvola…

Scarlet
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Azano Azano | E-mail | Web | 1. září 2015 v 17:26 | Reagovat

Krásně napsané :) Hádám, že to asi bude celé formou deníčku že? Nebo se mýlím? :D Každopádně tak, jako tak se těším na pokračování ;-)

2 Eliza Eliza | Web | 2. září 2015 v 18:59 | Reagovat

Ahojky, přidala jsem si tě do SB ;)

3 Perla Perla | Web | 3. září 2015 v 22:15 | Reagovat

Nuž, začiatok vyzerá zaujímavo a som zvedavá, ako to bude pokračovať.
Dúfam, že nebude každá časť písaná ako denník, ale že sa niečo dozvieme aj o autorke s trošku väčším nadhľadom. Každopádne sa nechám prekvapiť.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama