close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Equilibrium - Hrdost a čest…

14. února 2015 v 16:52 | Renaiti |  Equilibrium
Ahojky,
tak a je to tu. Další kapitola. Tato je z továrny Azano, tak snad se vám bude líbit. Nezbývá mi nic jiného než vám popřít hezké čtení :)...

Z pohledu Mishonne

První den v nové škole jsem ihned zjistila, že před několika dny sem nastoupila nějaká nová holka odkudsi. Jméno státu si už nepamatuji, ale to je jedno. První hodinu jsem jakž takž přežila stejně jako druhou a třetí. Hodiny ubíhaly a přišel čas oběda. Nesla jsem tácek, na kterém se válelo jedno nepříliš poutavé jablko, nějaká limonáda a blivajs co byl dnes k obědu. Sedla jsem si k nějakému stolu, kde sedělo několik lidí. Převážně kluků. Nevím, jak se mi to povedlo, ale najednou jsem se zapojila do jejich rozhovoru, který se týkal fotbalu. Nějaká lady opodál si toho všimla a zjevně to nemohla rozdýchat. S partou stejně nafintěných slepic se vydala přímo ke mně. "Hele ty nová. Dej si pohov." Z jejího hlasu bylo znát, že to je nějaká dcerka bohatých podnikatelů. Protočila jsem oči a otočila se k ní. "Pohov? Promiňte generále, ale já jsem z jiné jednotky." Řekla jsem provokativně a postavila se. "Co si to dovoluješ?!" Vykřikla nasupeně a dala ruce v bok. "Dovoluji si být čestným studentem na této škole a také občanem tohoto města." Odpověděla jsem opět provokativně. Nasadila zvláštní výraz, který měl znamenat něco jako vztek. Vystřelila proti mně se zaťatou pěstí. Vyhla jsem se a chytla jí za vlasy, které mi ale zůstaly v ruce. "Ty kráso." Překvapeně jsem na to hleděla zatím co se všichni kolem začali smát. Sklonila jsem se k ní a usmála se. "To chce pořádně přilepit kotě." Hodila jsem po ní tu paruku a podívala se na kluky u stolu. "Pánové." Mile jsem se usmála a vrátila se zpátky do školy…


Zřejmě jsem talent na to udělat dojem na lidi kolem, tedy kromě typů, jako byla ta bloncka, tedy falešná bloncka. Další hodinu byl dějepis. Učil ho profesor, který vyučoval i tělocvik. Byl to podle holek ve třídě nejhezší profesor hned potom co učil němčinu…


Všechny holky kolem se mohly roztéct při každém jeho slově. Možná jsem byla divná, ale já si hezkého kluka představovala trochu jinak. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Má spolužákyně zřejmě nechodila na dějepis, ale na biologoii. Ne, že by mě nebavilo pitvat žáby, ale dějepis byl poutavější, alespoň pro mě a ne proto, že ho vyučoval hezký profesor. V jisté slova smyslu v sobě měl jakési kouzlo, ale asi ne dost silné, aby okouzlilo mě. "Mishonne?" Všechny dívky se otočili směrem ke mně, když mě profesor oslovil jménem. Všem ostatním říkal příjmením, ale mě ne. "Ano pane profesore?"

"Konec druhé světové války byl?"


"8.5.1948 v evropě, ale 9.5.1948 v celém světě." Odpověděla jsem. Usmál se na mě. "Velmi správně řečeno." Usmála jsem se a pozorovala ho, jak se vrací k výkladu, který měl vést…

Když zazvonilo všichni se vyřítili z učebny jak kdyby hořelo. Já se s klidem zvedla a nasázela učení do tašky. Těm skříňkám jsem moc nedůvěřovala, raději jsem všechno nosila u sebe. "Slečno." Ozvalo se za mnou. Otočila jsem se. "Pane profesore, já… hned odejdu." Řekla jsem a nejistě se usmála. "Ne, klidně si v klidu sbalte, chtěl jsem vám jen říct, že jste velmi dobrá a vyzná te se v oblasti dějin."

"Děkuji." Usmála jsem se. "Nechtěla by jste se odpoledne po vyučování zastavit u mě v kabinetě, že by jsme probrali vaše uplatnění v budoucnosti?" Zarazila jsem se. "Já nevím jestli budu mít čas." Odpověděla jsem vyhýbavě. "Ale no tak, přeci by vás neubylo, kdyby jste se u mě zastavila na půl hodinky, nebo snad ano?" Natiskla jsem se k lavici a hleděla do jeho tmavých očí. "Už vám někdo řekl, jak jste nádherná?"


"Cože?!" Vytřeštila jsem oči. "Už musím jít." Vyhrklo ze mě. Otočila jsem se a chystala se zvednou tašku když mě chytil za vlasy a přitáhl k sobě. "To bolí! Nesahejte na mě!" Vykřikla jsem. Na lavici jsem nahmatala nějakou učebnici a práskla mu s ní do hlavy. "Nepřibližujte se ke mě! Už nikdy víc!" Zaječela jsem na něj a vzala zbytek učebnic z lavice spolu s taškou. Vyběhla jsem z učebny a rychle utíkala na další hodinu…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama