Ahojky moji milí,
důvod proč se vám hlásím je celkem jednoduchý a prostý, vymyslela jsem si další plácanici, kterou bych na blogu chtěla přidávat. Jedná se o moji vůbec první věnovanou povídku, která je pro moji spoluadminku Azano, čímž bych jí chtěla poděkovat za čas, který blogu věnovala. Není to velké gesto, ale myslím, že k poděkování této osůbce, bude povídka doufejme dobrým začátkem :). Snad jediné co vám prozradím je, že jsem si vypůjčila tři postavy z herních světů, ale tím to asi tak bude končit. Možná sem tam použiji jejich povahy a chování v daných situacích, ale hlavním důvodem toho, proš nepíši fanfiction na herní postavy je to, že tyto postavy jsem nikdy v žádné hře nevedla k nějakému cíli, tudíž bych si netroufla ani s jejich světy nějak pracovat. No, pevně jsem doufala, že to bude krátký úvod, ale nevadí...
Ještě bych velmi ráda poděkovala Perle, která byla tak úžasná a udělala mi již několikátou úvodku, moc děkuji za tvoji trpělivost holka ;)...

Spolu se svými dvěma společníky jsme kráčeli po tmavé cyklostezce, která byla osvětlena jen pár pouličními lampami, jejichž světlo bylo tlumené a vždy prozářilo jen malý kužel pod lampou. Naše kroky byly souměrné, až by to jednomu mohlo připadat děsivé.
Oba pánové po mých bocích si skryli tváře pod černé kapuce svých mikin, aniž by se mnou nedrželi krok. Pousmál jsem se a zahleděl se před sebe. Po cestě jsme došli až k hranicím velkoměsta, které bylo lampami, osvětlenými výklady a světly z bytů, ozářeno snad do posledního kouta.
Podíval jsem se na oba muže a mírně kývnul hlavou. "Tak, dobrodružství právě začíná," uculil jsem se. Každý z nás si zkontroloval střelné zbraně, které jsme měli připnuté na bocích.
Jistě každý z vás zná Robina Hooda, pokud ne tak třeba Olivera Queena či bratry MacManusovy, kteří se svojí "dobročinností" zaryli do podvědomí ne jednoho člověka.
Ovšem mé jméno je Dante Sparda, mojí pravou rukou je Leon Scott Kennedy a levou rukou Nero. Každý z nás je jiný, každý pochází od jinud, ale poslání máme stejné. Nejsme ani z mála takoví, jako již zmínění hrdinové. Jsme mnohem horší…
























Panebože to je dokonalé!
Jsem velmi poctěna, že ta povídka je psána hlavně pro mě :3 Úvodka je překrásná a prolog ještě úžasnější! Wow! Už se těším na první kapitolu!
Tak teď už asi nebudu spát vůbec 