5. prosince 2014 v 17:59 | Renaiti
|
Ahoj,
omlouvám se vám, že tu ode mě vůbec nejsou články, ale jak jste si mohli přečíst ve škole toho mám více než dost a ještě mi přerůstají přes hlavu rodinné problémy, kterých není zrovna málo. Vím, že s tím svým deníčkem jsem hodně otravná, ale slibuji, že brzy už vyjdou i jiné články nebojte ;)...
Problémem číslo jedna, známky. Učím se jako mourovatá, ale na známkách se to moc neodráží, což mě docela dost štve, ale co se holt dá dělat, nejspíš tomu musím dát víc. Nyní budu citovat mého nejmilejšího pana profesora, který již bohužel učí jinou třídu na druhém stupni základní školy: Ptej se sám sebe: "Můžu tomu dát víc?" Odpověď obvykle zní: "ANO" Něco na tom bude...
A přeci jen je tu jedno pozitivu, na které nesmím zapomenout! Konečně se mi narodila sestřenice! No to jsem napsala špatně, ne mě, ale mojí tetě. Osobně jsem ji ještě neviděla, ale strýček se za námi dnes i včera stavoval a tak nám ukazoval fotky. Po sérii celkem šesti bratránků, které mám je tohle moje vysněná sestřenice! Opravdu tento fakt mi hodně zpravil náladu. Nebudu vám tvrdit, že je to ta nejkrásnější holčička, to ne všechny miminka jsou přeci hezká ale to jak ji strýček držel, to bylo opravdu roztomilé. Takový bouchač vymakaný z fitka a takový malý drobeček v jeho náručí :3...

Ovšem i to má jedno negativu, teta jenž nosila malou Natálku v bříšku, nedopadla moc dobře. Porod proběhl císařským řezem, ale teta vnitřně krvácela a ztratila až přiliš krve. Nikdo nevěděl jak to s ní vlastně je, ani její manžel ne. Nakonec v noci musela podsoupit další operaci, protože se ukázalo, že kousek placenty srostlé k děloze způsobuje krvácení. Dozvěděla jsem se to až dnes a byla jsem hodně zaskočená a zdrcená, naštěstí už to s ní teď vypadá mnohem lépe. Doktoři říkali, že prý to bylo za pět dvanáct, protože to také nemuselo dopadnout dobře, kdyby to nepodchytili včas. Jsem velmi ráda, že je to v pořádku. V pondělí bychom se s rodiči na obě kočky měli jen podívat, takže se moc těším! :)...

No, věřím, že vy co máte mladší sourozence víte, co vás dnes večer čeká. Já už si to naštěstí odbyla ve škole, kde po třídách chodili maturanti a odnášeli hříšníky. Snad nejhorší na tom bylo, že k nám měli přijít, když jsme psali písemku z Němčiny a tak jsem z toho byla taková docela polekaná, protože minulý rok nám maturanti začernili komplet všechno co bylo na lavici, takže sešit i pracovní sešit byli v háji. Jsem ráda, že je tam paní profesorka nepustila, protože jsme na písemku prostě potřebovali klid. Hodinu završila tím, že řekla: Mě se i to peklo bojí! Všichni jsme se museli smát a ona také. Nakonec tedy přišli až poslední hodinu. Hezky nás pomalovali indlonou s černou barvou a odnesli tři kluky v pytlech, znovu jsme je viděli až v jídelně...
Až na tu školu byl dnešní den celkem fajn. Ještě půjdu napsat pár článků a ozvat se tetě a zeptat se jí jak se má. Na fotečky malé Natálky se určitě můžete brzy těšit, až se za ní pojedeme podívat, určitě si ji vyfotím :)...
Jak jste si dnešní den užili vy? Co škola? Jaké máte plány na večer?
Mějte se hezky
Renaiti
Jůj! Ta tak to ti přeju, ovšem je mi líto, že to muselo dopadnout takhle. Je mi jí líto

Každopádně doufám, že je v pořádku a že už to bude jen dobré!
Je dobře, že jsi si den docela užila. Co se týče mě a čertů, no, já nemusela nic