close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nikdy mě nenech jít - 4. kapitola

22. září 2014 v 17:37 | Renaiti |  Nikdy mě nenech jít
Ahojky!
Po dlouhé době zase další kapitolka téhle povídky. Vím jak jsem jse na začátku chvástala, že tahle povídka mě strašně moc baví a že ji budu psát hodně často, takže tímto bych se vám moc ráda omluvila, že mi to s tím psaním tak dlohuo trvá. Ale dnes mi není nějak dobře a tak jsem měla chuť a čas tuhle kapču napsat. Tak si ji užijte! :)...



"To ne," šeptl jsem tiše. Jakoby z dálky jsem vnímal nešťastní mumlání davu, které se ozývalo vždycky, když vyberou dvanáctileté děvče, protože to nikdo nepovažuje za spravedlivé. Nikde jsem ji neviděl. Začal jsem se tedy prodírat blíže k cestičce k pódiu.

"Prim!" uslyšel jsem přiškrcené volání, které patřilo Katniss. "Prim!" křikla znovu. Nemusela se prodírat davem tak jako já, dívky jí udělaly prostor samy. Dal jsem se do pohybu. Když se hnědovlasá, šestnáctiletá dívka sklonila ke své sestře, věnovala mi ještě smutný pohled.

Věděl jsem co má v plánu a nezastavil jsem ji, nemělo by to cenu. Katniss se postavila před Prim "Hlásím se jako dobrovolnice," zavolala zajíkavě. "Hlásím se jako dobrovolnice!"

Na pódiu propukl jistý zmatek. Ve Dvanáctém kraji se neobjevil žádný dobrovolný splátce po celá desetiletí a nikdo si v první chvíli nebyl jistý, jak se v takovém případě postupuje. Podle pravidel může po vytažení jména z osudí zaujmout místo splátce někdo jiný - chlapec, šlo-li o chlapce, či dívka, šlo-li o dívku. V některých krajích, kde vylosování znamená velkou čest, se dychtivě nabízí řada zájemců ochotných riskovat život. Ve Dvanáctém kraji, kde se při pronesení slova splátce každému vybaví výraz mrtvola, však dobrovolníci vymřeli.

"Ne Katniss! Ne! Ty tam nesmíš jít!" rozkřikla se hystericky Prim, její sestra ji ovšem jen drsně odbila. Nemohla si dovolit projevit slabost, byla by pak příliš snadným terčem. Ještě než k nám přistoupili mírotvorci, mi do dlaně vklouzly její ledové prsty. Stisknul jsem ji. Odtáhnul jsem od ní Prim, ale nedala se tak snadno jak jsem čekal a pokusila se mi vymanit. Vzal jsem ji do náruče a vydal se najít její matku.

Ještě jsem se ohlédnul, dívka v modrých šatech kráčela s mírotvorci za zády k pódiu a Cetkii. Když jsem našel Priminu matku, malá dívenka se k ní hned přitiskla a tiše jí vzlykala do šatů. Vrátil jsem se zpět na své místo.

Slyšel jsem jak se Cetkie rozplývá "Bravo! Tohle je pravý duch her!" Těšilo ji, že se v jejím kraji konečně něco děje. "Jak se jmenuješ?"

Když jsem zaujal své místo, dívčí splátkyně se rozhodla odpovědět "Katniss Everdeenová." Snažila se být přesvědčivá v tom, že to co se právě stalo, ji vůbec nerozhodilo, šlo jí to docela dobře, i když přetvařování nikdy nebyla její silná stránka.

"Vsadím se, že to byla tvoje sestra. Nechceš, aby ti sebrala veškerou slávu, co? No tak, všichni! Velký potlesk našemu nejnovějšímu splátci!" trylkovala Cetkie.

Ke cti všech obyvatel Dvanáctého kraje slouží, že nikdo nezatleskal. Dokonce ani sázkaři, kterým je normálně všechno jedno. Možná proto, že nás znají z Jarmarku, nebo znali jejího otce, nebo se setkali s Prim, kterou musí milovat všichni. Všichni dáváme najevo svůj nesouhlas tím nejstatečnějším způsobem, jakého jsme schopni. Tichem. Což jasně říká, že nesouhlasíme. Neodpouštíme. Tohle celé je špatně.

Pak se stane něco nečekaného. Aspoň já sám to tedy nečekal. Přitisknul jsem si tři prostřední prsty levé ruky ke rtům a vztáhnul je směrem ke Katniss. Brzy se ke mně připojili další a další a v zápětí takřka všichni ve shromáždění stojíme s napřaženou rukou k pódiu.

Jako by si nás ani Cetkie nevšímala. Nejspíš to tak má naučené, nevšímat si ničeho co nemá v popisu práce. Přešla ke skleněné kouli, ale tentokrát s chlapeckými jmény. "Je načase zvolit splátce z řad chlapců!" švitořila znovu. Vytáhla první lístek, který jí přišel pod prsty. Čile se vrátila k mikrofonu. Ani jsem si nestačil přát, abych to nebyl já a Cetkie už přečetla jeho jméno: "Peeta Mellark."

Peeta Mellark!

Ten chlapec, se kterým jsem vyměnil housku za veverku. Právě on v tuto chvíli kráčel nahoru na pódiu. Je střední, podsadité postavy a má popelavě plavé, vlnité vlasy, které mu padají do čela. Ve tváři se mu zračil strach a šok a bylo vidět, jak se snažil udržet kamenný obličej. V modrých očích mu plál strach, jaký jsem už tolikrát četl v očích lovené zvěře. Vystoupil, ale neochvějně na jeviště a postavil se na své místo.

Cetkie Trinketová se zeptala, zda není nějaký dobrovolník, ale nikdo se nehlásil. Peeta má dva starší bratry, vím to, protože jsem se několikrát viděl v pekárně, ale jeden je pravděpodobně až příliš starý, než aby se přihlásil, a ten druhý to prostě neudělá. Tak to tady chodí. Rodinná oddanost má svoje meze, zejména během Dne sklizně.

Katniss si s Peetou potřásla rukama. Oba se otočili směrem k nám. Viděl jsem, jak se na mne vylosovaná dívka dívá. Po celou dobu co hrála hymna, mě její oči žádaly o pomoc. Rád bych jí pomohl, ale nevím jak, a to mě ubíjelo.

Hlouček mírotvorců oba splátce odvedl předním vchodem do soudní budovy. Smutně a naštvaně jsem se díval, jak se za nimi zavírají dveře. Moderátorka pronesla ještě pár slov na závěr a připomněla, že se můžeme ještě rozloučit s vylosovanými a popřát jim hodně štěstí.

Okolo mě se rozléhaly hlasy šťastných dětí, které nebyly vylosovány. Povzdechnul jsem si a vydal se k soudní budově. Vyběhnul jsem schody na pódiu a chystal se otevřít dveře, když jsem za sebou uslyšel hlas.

"Počkej," křikl na mě kdosi udýchaně.

Otočil jsem se. Přede mnou opět stála Madge. Přejel jsem ji pohledem a chtěl něco říct, ale ona mě umlčela. "Je mi líto, že se Katniss musela nabídnout," odmlčela se "mohla bych jít za ní s tebou?"

"Hmm…" zamručel jsem a pokynul jí, ať mě následuje. Smutně se pousmála. Oba jsme vešli do soudní budovy. Nemusel jsem ani dlouho hledat, kam je mohli odvést, oddíl mírotvorců stál hned po mé pravici.

Vydal jsem se k nim s Madge po mém boku. Po očku jsem se na ni podíval. Její blonďaté kadeře se vlnily do boku při každém jejím kroku. Měla smutně sklopenou hlavu. Chtěli jsme vejít do prvního pokoje, ale mírotvorce nás zastavil.

Zamračeně jsem se na něj podíval. On jen pokrčil rameny. Zatvářil jsem se zmateně, ukázal na malé křeslo, které stálo u protější zdi. Odfrknul jsem si a posadil se na něj. Madge se posadila vedle mě. "To nemůžou mluvit?" poznamenal jsem naštvaně. Stále jsem nechápal, proč nás nechtějí pustit dovnitř.

Z pokoje brzy vyšla Cetkie a aniž by nám věnovala jediný pohled, vstoupila do druhého pokoje. Zvednul jsem se a šel k mírotvorci, ten mě opět zastavil a ukázal na hodiny. To už bylo moc. "To mě nezajímá," zavrtěl jsem hlavou "mám právo se s ní rozloučit." A žádnej prďola v bílý uniformě mi v tom nezabrání! Naštěstí jsem se v čas zastavil, než jsem to řekl nahlas.

Mírotovrce se otočil ke svému kolegovi. Nakonec se podíval opět na mě a na Madge a otevřel nám dveře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ooomarie ♥ Ooomarie ♥ | Web | 22. září 2014 v 18:13 | Reagovat

Ahojky :-)
Promiň že tento komentář nepíšu k věci...
Na mém blogu jsem tě nominovala, tak snad se nebudeš zlobit :D
Nominaci samozřejmě vyplňovat nemusíš... jen pokud budeš chtít :-)
Tady: http://ooomarie.blog.cz/1409/nominace-0-4
A ještě jednou se omlouvám, že ruším...
- Ooomarie ♥

2 Perla Perla | Web | 22. září 2014 v 19:02 | Reagovat

Prepáč, že to píšem k tomuto článku, no veľmi rada spriatelím. :-)
Už som si ťa pridala do affs. :-)

3 kaja kaja | Web | 22. září 2014 v 19:08 | Reagovat

Ahoj,poviedka je skvelá ale kedže toto je už 4 časť tak som z toho moc nepobrala ak bude viac času prečítam si od prvej kapitoly a som rada že si mi napísala na blog jasné že chcem stále spriateliť :-| :-)

4 Johny Johny | Web | 22. září 2014 v 19:14 | Reagovat

Pekný lay :)

5 Kate Kate | Web | 22. září 2014 v 21:06 | Reagovat

Nemáš nejmenší tušení, jak moc jsem se na tuhle povídku těšila a už teď se nemůžu dočkat dalšího dílu. :) Hurikán, prostě. <3

6 Nila Nila | Web | 23. září 2014 v 19:13 | Reagovat

Doufám,že už ti je líp :-) Kapitola je úžasná O_O jako vždy :-)

7 Wek/Weekkaa Wek/Weekkaa | Web | 23. září 2014 v 20:40 | Reagovat

dokonalý díl :3

8 Elie Elie | Web | 24. září 2014 v 20:21 | Reagovat

skvelá poviedka teším sa na pokračovanie :-)

9 tessi tessi | 25. září 2014 v 18:53 | Reagovat

Super kapitola, hrozně moc se těším na další. :D

10 Azano Azano | Web | 26. září 2014 v 7:55 | Reagovat

Krásná kapitolka! Už se nemůžu dočkat až si přečtu další :-D

11 Dominique Dominique | E-mail | Web | 26. září 2014 v 11:53 | Reagovat

Krásná povídka ! Katniss mi připadá hrozně obětavá, když se nabídla za sestru a šla přímo na smrt.
Těším se na další ;-)

12 Wek/Weekkaa Wek/Weekkaa | Web | 26. září 2014 v 19:54 | Reagovat

dokonalý díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama