
Moje oblíbená vzpomínka ze ZOO
Vzpomínka se kupodivu nevztahuje k zvířatům. Jelikož mám jen dva mladší bratránky, toho staršího jsme minulý rok vzali do Zoo. Šli jsme se podívat na opice, o kterých celou dobu básnil. Chvíli jsme je pozorovali. Zahlédla jsem tam malé mláďátko a upozornila na to bratránka, chvíli jsem něco říkala a přišlo mi, že pořád nějak mlčí, tak jsem se k němu otočila. Místo něj tam seděla asi tak stejně stará holčička a já vyděšeně vykřikla, až jsem z tarasu, na kterém jsem seděla, sletěla na zem. Nevím čeho přesně jsem se lekla, možná jen toho, že z hnědovlasého kloučka se najednou stala blondýnka s dlouhýma vlsákama. Bratránek stál o kus dál a smál se, aby toho nebylo málo ještě se mi nakonec pověsil kolem krku, takže jsem vážně vypdala jako ta opice s tím malým. Postupem času se tomu hodně směji i když v tu chvíli jsem se málem hambou propadla do země...
























to je dobré
to se stává
