Zamyslete se se mnou, kolikrát vám už někdo řekl: "Za chvilku! / Jo, počkej chvilku" Ale jak dlouho vlastně tak chvilka trvá? Vteřinu, minutu, hodinu, den, měsíc nebos snad rok?

Chvilka je často používané slovo, ale už hodně dlouho mi vrtá hlavou, jak je vlastně dlouhá? Kdysi mi jedna žena řekla: "Neboj, do těch bot za chvilku dorosteš a budeš je mít na vlastní svatbu," konejšila mě klidně. Ale v tomto případě chvilka trvala shruba 5 let. Nyní mi boty padnou jako ulité, ale na svatbu se zatím rozhodně nechystám!...
A co když se díváme na film/píšeme nebo se nám prostě jen nechce, někdo na nás zavolá ať jdeme za ním. Tipickou odpovědí je: "Jo, hned," nebo "Za chvilku" ale v tomto případě chvilka nemůže trvat roky, že? Buď si pro nás dotyčný dojde a nebo za ním prostě deme sami...
No co to je za pořádek? Ano, jsem rozhořčená, protože mám ráda ve všem určitý systém a tohle se mi prostě nelíbí. Konec konců, slovo chvilka používáme hodně často - nebo alespoň já. Každý z nás má chvilku jinak dlouhou. Nechápu to a tak se zkusím odprostit od všeho co mi kdo řekl, a zamyslet se trochu logicky...
Chvíle je okamžik (ten prosím rozebírat nebudeme, to by bylo asi nadlouho, stejně jakou s chvílí :D), okamžik je jen jedna jediná malá část našeho života. A přece jen je to náš celý život, stačí několikrát usnout a znovu se vzbudit, zjistíte, že z malého dítka se stal puberťák a najednou je z vás dospělý člověk s vlastní rodinou. Jednou si určitě řeknu, jak rychle mi ten život utekl a budu myslet na šťastně prožité chvíle. Už teď utíká. Dala bych za to ruku do ohně, když bych se vám přiznala, že si jako dnes pamatuji jak jsem si hrála ve školce. Odteď se nebudu na chvíli dívat z časového hlediska, ale pouze jako na slovo, které si vryji do paměti s malým nápisem "Byl nám dán život, a tak si to přece musíme užít a žádnou chvíli nepromrhat...
Nějak jsem té chvíli stejně nepryšla na kloub, ale teď už vím, že pokud mě někdo zavolá a já mu odpovím: "Za chvilku," okamžitě vstanu a půjdu. I kdyby to nemělo stát za to...
Snad bych článek mohla zakončit těmito slovy: "Chvilka je dlouhá tak, jak si ji sami určíme..."
A jak to s chvilkou vidíte vy?
























Myslím že chvíle nemá žádnej stanovejnej čas - každej vnímá chvíli jinak

Vím že pokaždé když jsem někde s mámou a zeptám se jí když už půjdeme domů - odpoví mi za chvíli a doma jsme stejně až 2 hodiny poté