Ačkoli se to může zdát velmi zvláštní, nemohla jsem na tento den dospat. Vstávala jsem příliš brzy a jen čekala až se na mém budíku objeví 7:30 - čas kdy vyrážíme s kamarádkou do školy. Připadalo mi, že se chvíle čekání příliš vlekla, snažila jsem se nějak zabavit, ale každá buňka ve mě byla sevřena očekáváním, jaká asi bude naše nová třídní učitelka. Znali jsme pouze její jméno a také místo, kde sídlí - kabinet Chemie, ale nic více jsme o ní nevěděli...Když jsme dorazili do třídy, automatická cesta vedla ke třetí lavici u okna. Bylo to naše nejmilejší
místo, jsem jsme sedávali pořád, v jakémkoliv předmětě. Pohodlně jsem se usadila a rozhlížela se. Každý spolužák a spolužačka se přes prázdniny změnil. Někteří byli opálení, jiní vyrostli a jiní zase přibrali, ale všichni jsme měli jedno společné: Čišila z nás pohoda, kterou jsme celé prázdniny prožívali. Jako vždy to byl naprosto nezapomenutelný zážitek, sledovat jak se každý směje, to se jen tak nepoštěstí...
místo, jsem jsme sedávali pořád, v jakémkoliv předmětě. Pohodlně jsem se usadila a rozhlížela se. Každý spolužák a spolužačka se přes prázdniny změnil. Někteří byli opálení, jiní vyrostli a jiní zase přibrali, ale všichni jsme měli jedno společné: Čišila z nás pohoda, kterou jsme celé prázdniny prožívali. Jako vždy to byl naprosto nezapomenutelný zážitek, sledovat jak se každý směje, to se jen tak nepoštěstí...
Nakonec vešla do třídy ona, naše nová třídní učitelka. Byla to změna oproti minulému roku, bude nám vládnout žena, pomyslela jsem si s úšklebkem. Cítila jsem jak se každý okolo napjal, čekali jsme jak na nás zapůsobí. Na první pohled vypadala přísně, možná to dělal jen její krátký sestřih, ale když promluvila, jako by se celá naše třída rozzářila. Každý si s ní hned chtěl povídat, sledovala jsem jak se všichni předhání v tom kdo se jí zeptá jako první...Až když jsme odcházeli ze školy, dolehl na mě smutek z toho, že nebude žádné: vstávání v 10 hodin, sezení u počítače 12
hodin denně, lenošení, ale že začně ta pravá dřina. Minulý rok byla 1.A v pohodě, ale někde ve skyrytu duše jsem cítila 2.A už takové lehárko nebude...
hodin denně, lenošení, ale že začně ta pravá dřina. Minulý rok byla 1.A v pohodě, ale někde ve skyrytu duše jsem cítila 2.A už takové lehárko nebude...Jaký dojem jste z prvního školního dne měli vy?
























Dojem z mého prvního školního dnu?
Takže... Takže tak.

Největší šok pro mě byl, že jsem zjistila, že už nejsem nejvyšší ze třídy. Kluci vyrostli a... No, slušelo jim to rozhodně víc než minulý rok. Zmužněli.
Další byl, když jsem zjistila, že tenhle rok nebude moc těžký. Tedy... pro mě.
Když nám paní učitelka oznámila, co bude za výlety, byla jsem nadšená. Hlavně z výletu na raftech.
No, a nakonec... Byla jsem z prvního dne docela nervózní. Přeci jenom... Viděla jsem se s ostatními po dvou měsících. Jediní, s kým jsem se přes prázdniny stýkala, byly moje dvě kámošky.
Tak bych to asi shrnula
Jinak super nápad