Ahojky,
tak konečně jsem se odhodlala k další vícedílné povídce! Vyslechla jsem si vaše přání a jakmile uslyšela pár Delena, věděla jsem už skoro "celý" děj povídky :D. Tentokrát nebudu určovat, že bych chtěla xx kapitol, prostě nakolik mi vyjde děj tak tolik jich bude ;). Tak zde je první kapitolka, snad se bude líbit :)...

/by Darllet/
"Mně se nechce, Damone," zamručela jsem otráveně, ale zdálo se, že toto pro něj nebyla odpověď. Chytil mě za pas a vtáhnul na taneční parket. Otráveně jsem se nechala vést, neměla jsem zrovna náladu tančit.
Přitisknul si mě blíž k sobě a naklonil se ke mně. "Ale notak Eleno, musíš se odreagovat," při těchto slovech se dotýkal rty mého ucha. Otřásla jsem se. Zavřela jsem oči a olízla si spodní ret, ten pocit, který jsem právě cítila, byl nepopsatelný.
Dala jsem mu ruce kolem krku, ale jakmile jsem si to uvědomila, opět jsem je stáhnula. Šibalsky se na mě usmál, zdálo se, že ho toto gesto potěšilo. Zamručela jsem a natočila se k odchodu. On mě však nepustil, což jsem také mohla čekat, místo toho mě pustil do záklonu.
Naprosto jsem si tento okamžik užívala, předala jsem mu naprostou nadvládu nad mým tělem, cítila jsem se jako loutka, kterou vede zkušený mistr. Znovu si mě přitáhnul k sobě, zahleděla jsem se mu do očí.
V jeho světle modrých očích jsem se utápěla jako v moři, nenacházela jsem břeh, ale plula jsem dál a dál. Odvrátila jsem se a hleděla na páry, které okolo nás tančili. Lapala jsem po dechu. "Odcházíme," zavelela jsem a prodrala se až ke vchodu, stále jsem na sobě cítila jeho oči.
Až v domě jsem se pořádně probrala. Zaklela jsem sama pro sebe, že v domě nikdo nebyl. Posadila jsem se na gauč, Damon se posadil vedle mě a stále mě probodával pohledem. Otevřel pusu, chtěl se na něco zeptat, ale díky bohu zazvonil telefon a on ho šel vzít.
Oddechla jsem si, že jsem nemusela vysvětlovat co se se mnou děje, vůbec jsem nevnímala hovor, který vedl, na to jsem byla až moc zabraná do svých myšlenek. Stále jsem přemýšlela, jestli by nebylo nejlepší odejít, dokud je možnost, ale po slovech, která po chvíli zazněla, už jsem odejít nemohla.
"Co tím myslíš, jestli vím, co to znamená, Damone?" zeptala jsem se a roztřeseně na něj hleděla. "Mluv se mnou!" vypískla jsem vyděšeně. Přivinul si mě k sobě a políbil mě na temeno hlavy. Prahla jsem po odpovědi, kterou jsem stále nedostávala. "Co se děje?" zeptala jsem se klidněji.
"Klaus nenechá náš pokus zabít ho jen tak, chce se pomstít, Eleno," oznámil mi. Vzal mé tváře do jeho dlaní a snažil se upoutat moji pozornost "chce zabít všechny, koho jsme kdy znali" pokračoval, aniž by vnímal mé vzlykání.
"Co ho může zastavit?" zeptala jsem se roztřeseným hlasem. Odpovědí mi bylo jen jeho povzdychnutí. Ihned jsem pochopila "ne, v žádném případě! Damone proboha jen to ne!" rozkřikla jsem se a zavrávorala.
"Stačí jediné slovo, Eleno, a já to udělám. Zachráním všechny, na kterých ti kdy záleželo," podíval se na mě a zvednul moji hlavu tak aby mi viděl do očí. Ustoupila jsem krok dozadu, ale on se ke mně opět přiblížil. Byla jsem na rozpacích.
"Přála bych si, abys tu zůstal se mnou a dodržel tak slib, který jsi mi dal, když mě Stefan opustil!" zamrkala jsem. Odpovědí mi bylo pokývnutí hlavy a samolibý úsměv.
























Nechceš se přihlásit do soutěže o nejlepší pár Pretty little liars?:)Budu ráda,víc na http://iheartprettylittleliars.blog.cz/1404/prihlaska-sonpar-pll#komentare ,omlouvám se za zk.k:/