close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

I'm good at it because of you | 20. kapitola

14. dubna 2014 v 18:59 | Renaiti |  I'm good at it because of you
Ahojky,
v poslední době nejsem moc aktivní, ale dnes jsem si pro vás připravila 3 kapitolky této povídky, tak snad se vám to bude líbit. Vím, že děj má asi mor rychlý spád, ale snad mě za to neubodáte :(...
Budu ráda za každý komentář :)...


Ucítila jsem na své noze něčí ruku, otočila jsem se, abych viděla narušiteli mých myšlenek do tváře, byl to Klaus. Jak jinak. Odfrknula jsem si a znovu si položila hlavu na polštář, snažila jsem se ho naprosto ignorovat. "Není důvod se zlobit, můj přítel s radostí zlomí kouzlo a společně s ním toho dvojníka zabijeme," pokusil se mě uklidnit.

Nevím, co mě štvalo více, jestli to, že se mě pokouší uklidnit, nebo že Stefan je někde zavřený, nedej bože mrtvý anebo snad, že jsem nepoznala to, že to není on. Nevěděla jsem co si myslet. Pevně jsem sevřela polštář a koukala se z okna, měl to být hezký rok, maturita byla před námi. "To bude v pořádku Caroline," řekl klidným hlasem.

"Já nejsem ta chudinka, co potřebuje pomoct!" obořila jsem se na něj a se zlostným výrazem na něj koukala. "Já nejsem zavřená, kdo ví kde, jsem tady a jsem v pohodě!" ječela jsem a rozhazovala okolo sebe rukama. "Pokud dovolíš, promluvím si s tím S něco sama," zvedla jsem se z postele a šla ke dveřím, slyšela jsem, jak se zvednul z postele. Prudce jsem se otočila a ukázala na něj prstem "nepotřebuji bodigárda!" lehce jsem prstem zakývala a odešla.

Schody jsem seběhla celkem rychle, narazila jsem do snědého mladíka, nejspíše to byl ten čaroděj, co nás měl zbavit kouzla spojení. Doběhla jsem k místu, kde se včera pokusili Silase mučit, ale byla tam pouze prázdná židle. Otočila jsem se a podívala se na Damona, který nesl bezvládné tělo člověka, který vypadal stejně jako Stefan, prosím, ať ho nezabil, modlila jsem se v duchu.

Došla jsem až k němu a milým hláskem se zeptala "proč jsi mu zlomil vaz? A jak to, že ho nemám zlomený i já," u posledního slova jsem už skoro pištěla.

Uklidnil mě tím svým pohodovým tónem s šibalským úsměvem "kouzlo zlomeno a on je mrtvý, zachránil jsem ti život, barbie," na posledním slově si dal hodně záležet.

"Prosím?" natočila jsem hlavu na bok, můj bože ten pitomec ho opravdu zabil? No to si ze mě dělá…, zavrčela jsem "jsi normální? Jak máme asi teď Stefana najít?" zeptala jsem se pronikavým hlasem. Chvíli se zamyslel a poté pokrčil rameny. Do očí mi vhrkly slzy.

Elena nejspíše slyšela můj křik a tak se přišla podívat co se děje. "Co ste si zase udělali?" zeptala se a obrátila oči v sloup. Nic jenom ten tvůj psychopat zabil jediný klíč ke Stefanovi, ale vůbec nic, to je jenom maličkost, sice už ho nikdy nenajdeme, ale co, pomyslela jsem si vztekle a ukázala na Damona.

Vletěla jsem do pokoje, ve kterém jsem se probudila. Klaus stál na stejném místě, jako když jsem z pokoje odešla "tak dobře, jak moc umíš stopovat upíry?" zeptala jsem se. Prsty naznačil, že moc ne. "To by mohlo stačit," usoudila jsem, a vypověděla mu všechno, co se stalo od té doby, kdy mi přišel Stefan jiný.

"Mám své zdroje drahoušku, pokusím se ho najít," odpověděl mi s úsměvem a pohladil mě po tváři. Sklopila jsem zrak.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dominique(Domča) Dominique(Domča) | E-mail | Web | 15. dubna 2014 v 19:01 | Reagovat

Drahoušku :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama