Ahojky,po docela dost dlouhé době jsem konečně dokončila další kapitolku a musím říct, že původní plán se Steroline se trošičku možná pozmení na Klaroline no, ale to bude pro zatím vše co prozradím jelikož to ještě ani nevím přesně. Tak snad se vám to bude líbit a necháte komentář :)...
Další díl ještě možná dnes...

Víčka jsem měla pevně stisknutá a nebyla jsem ochotna je otevřít, už nikdy. Bála jsem se, co uvidím, stačilo mi pouze slyšet, jak křupla kost na noze, když se na ni zvíře postavilo. Z úst se mi vyloudil nepříjemný sten.
Dlouho se však nic nedělo. Pootevřela jsem jedno oko a hned na to druhé. Elena s Damonovou pomocí zlomili zvířeti vaz a oddělili hlavu od těla, pro jistotu.
"Děkuji" řekla jsem chraplavým hlasem. Nadzvedla jsem ruku tak abych na ni viděla. Schoulila jsem hlavu do trička a po tváři se mi skutálela slza.
Matně jsem přes slzy viděla, jak se Elena drží pevně Damona za jeho paži a snaží udělat cokoli, jen aby se znovu probudila z tohoto snu. Damon ji konejšivě hladí po vlasech a uklidňuje ji.
Stefan mě chvilku nechal, abych se vybrečela a poté mě vzal do náruče. Zabořila jsem mu hlavu do hrudi, tak jak jsem to párkrát udělala u taťky, když mě odnášel z hřiště s odřenými koleny. Ale tohle bylo mnohem horší.
Stefan mě položil na jeho postel a nejspíše chtěl dojít pro deku, ale já ho chytla za ruku a tichým a chvějivým hlasem jsem se zeptala "umřu?"
"Ne Caroline, ty neumřeš, na něco přijdeme" konejšil mě.
Tvrdohlavě jsem zatřásla hlavou "Stefane smrt, je to čeho se nejvíc bojím. Já, já…" hlas se mi vytratil. A jen jsem cítila, jak si mě přitisknul k sobě a hladil mě po celé délce vlasů.
"Neumřeš, slibuji" podíval se mi do očí a položil mě na polštář. Zachumlal mě pod peřinu a rozloučil se se mnou tak jako se loučí maminky se svými dětmi, a to polibkem na čelo se slovy "musíš odpočívat."
Přisunul si k posteli židli a sledoval mě. Byla jsem unavená to ano, ale ne tolik abych musela spát. Překulila jsem se na bok, abych na Stefana viděla "která chvíle pro tebe byla nejhezčí?" zeptala jsem se.
Odpověděl ihned a bez váhání "když jsem potkal dívku, která se nejvíce ze všeho bojí smrti, i když je upír" usmál se a chytil mě za ruku.
Netuším, jak to udělal, ale přivedl mě do chvíle, kdy jsme se poprvé políbili. Když jsem se vrátila zpět do pokoje, měla jsem tolik otázek, ale zeptala jsem se jen na jedinou "jak jsi to udělal?"
"Jsi oslabená a tak si mohu pohrávat s tvojí myslí" odpověděl a rázem jsme se ocitli na lesním palouku, plném květin.
Více už si nepamatuji, protože jsem usnula. Vzbudila mě praštivá bolest, která stoupala výš a výš. Zdrceně jsem se podívala na svoji ruku a zakvílela, když jsem si po ráně přejela prstem. Rozhlídla jsem se po pokoji a nikde nikdo. Zkusila jsem pohnout nohou, která byla zlomená, ale stále jsem ji necítila, takže pořád zlomená byla. Napadlo mě, že když jsem asi oslabená tak se mi to nebude hojit tak rychle.
Do pokoje vešel Damon. Vypadal naštvaně. Postavil se na místo kde před pár hodinami, nebo snad dny? Seděl Stefan a stejně jako on mě chytil za ruku. Jeho sevření bylo pevné a já se z něj nemohla vymanit. "Pusť, prosím" šeptla jsem.
"Ne" okřiknul mě "můj bratr se kvůli tvé hlouposti už možná nevrátí a proto…" nedořekl a ihned jsem se ocitla na místě, kde zahynul můj otec. Nikdy jsem neviděla, kdo ho zabil až do teď. Stála tam postava, která pronášela zaklínadlo, a můj otec po pár slovech padl nehybně k zemi. Doběhla jsem k němu a zahleděla se na postavu "Bonnie?" vyhrkla jsem. Obraz byl rozmazaný, až se dočista vypařil.
Znovu jsem ležela na posteli a vedle mě seděl Damon. "Kam šel Stefan?" ptala jsem se starostlivě. Odpovědí mi však bylo pouze další zranitelné místo. Smrt mé matky. Na mostě křičela vystrašená dívka, která byla stejná jako Elena, moment byla to Elena a ukazovala dolů do řeky a stále křičela. Jakmile se matka nahnula k místu, kde auto prorazilo zábradlí, dívka ji shodila z mostu. Matka se tedy utopila. Nevěděla jsem to, věděla jsem pouze to, že je mrtvá, víc mi v nemocnici neřekli. Obraz znovu zmlhavěl a já zase byla v pokoji s Damonem.
























Parádní díl! Nemám slov!
Potřebuju pokračování! Okamžitě! xD