Ahoj,
takže je tu konečně další díl této povídky. Pokusila jsem se tento díl trochu zdramatizovat tak uvidíme jestli se mi to povedlo :)...
Jakmile zde budou 3 komentáře přidám další díl...

Opřela jsem si o stěnu, zatímco si přidržovala rukou ránu. Chodila jsem před ní a nervózně vytáčela Stefanovo číslo "no tak zvedni to!" mručela jsem.
Ozval se nějaký ženský hlas "účastník není dostupný, zavolejte prosím později."
Mrštila jsem s telefonem o zeď. "C-Caroline" zakoktala tiše Bonnie.
Sehnula jsem se k ní "co Bonnie?" zeptala jsem se.
"T-tvoje krev" zakoktala znovu, ale mnohem tišeji. Ještě jsem se se Stefanem nebavila o tom, co může udělat má krev a tak jsem Bonnie poslechla.
Kousla jsem se do zápěstí a přiložila jí ho k ústům. Začala pít, a když moje zápěstí odstrčila, vděčně mě objala.
Opětovala jsem jí objetí a všimla si, že se jí rána zahojila "co se to děje?" zeptala jsem se překvapeně.
"Vyléčila jsi mě" usmála se.
Pomohla jsem jí pomalu se postavit na nohy. Pomalu jsme pokračovali k ní domů. Dovedla jsem jí až ke dveřím, ale dál už jsem nemohla.
"Promiň Caroline, nic osobního" řekla provinile.
"Jistě chápu" odpověděla jsem "nechtěla by ses ještě chvíli projít? Nemám tak nějak co dělat" usmála jsem se na ni.
"Moc ráda" odpověděla a vzala si klíčky od domu. Překročila práh směrem ke mně, ale najednou ztuhla.
"Bonnie co se děje?" zeptala jsem se nechápavě. "Bonnie!" zatřásla jsem s ní, ale zůstala mi v náruči a já si za ní všimnula Eleny, která ji zezadu probodnula.
"Eleno ty… mrcho!" zařvala jsem, ale nijak ji to nerozhodilo a ještě si s nožem od krve pohodila.
"Má štěstí, že jsem ji nevysála!" odfrknula a překročila Bonniino bezvládné tělo. "Jdu opět za bratry Slvatorovými, kteří se handrkují o moji přízeň" uchechtla se.
Nejspíše si myslela, že mě tím rozhodí "vždyť si běž! Nikdo tě nedrží a především tu o tebe nikdo nestojí" odfrknula jsem si.
"Pche!" obrátila se na mě Elena a byla v mžiku pryč.
"Super kouzlo Bonnie…prober se" zatřásla jsem s ní. Ale pořád nic. "Bonnie!" řekla jsem zoufale a trochu ji profackovala "prosím Bonnie!" řekla jsem a cítila, že můj pláč začne nanovo, ale tentokrát mnohem intenzivněji. A tak se také po chvíli stalo.
























Ahoj. Super blog :)) zbožňuju upíří deníky i Hunger games. :)