close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

I'm good at it because of you | 4.kapitola

2. února 2014 v 12:01 | Renaiti |  I'm good at it because of you

Ahojky,
připravila jsem si pro vás další kapitolku tak doufám, že se bude líbit :)
Až budou 3 komentáře přidám další...


Kousla jsem se do rtu a odtáhla se od něj. Dívala jsem se na vzteklý výraz v Elenině tváři. Prostě jsem to nevydržela "a co jako? Každý má právo na to být šťastný a rozhodně by ho neměl svazovat bývalý vztah, který byl stejně jen založen na lži!" rozkřikla jsem se na Elenu.

Elena se jen samolibě usmála a odstrčila mě od Stefana. Dotkla se jeho hrudi a postavila se na špičky. Políbila ho a zašeptala "miluji tě a vždycky budu…"

"Ty miluješ Damona, tak proč ho takhle ničíš!" vykřikla jsem, ale na její reakci to nic nezměnilo a znovu ho políbila.

"Stefane…" zašeptala jsem a otočila se k odchodu. Ještě jsem se na ně podívala a jen zašeptala do vzduchu "má tě obmotaného kolem prstu."

Vykročila jsem z rezidence a po tváři mi sjela slza. Rychle jsem ji otřela a pokračovala jsem dál, i když jsem nevěděla, kam to jdu, protože domů jsem nemohla, abych matce neublížila.

Procházela jsem temnou uličkou, když se mě někdo dotknul. Odhodila jsem ho na protější stěnu a chytila ho pod krkem. Tenhle úchyl již drancoval naše město několik měsíců a každá dívka se bála vyjít ven.

"Komu bys mohl chybět?" odfrknula jsem a během chvilky se mu zakousla do krku. Chvíli se zmítal, ale potom to vzdal. Pustila jsem jeho tělo a pokračovala dál. V tom jsem si všimla nějaké dívky a chvíli jsem přemýšlela, kdo to jen může být. Bonnie.

Obklopili ji nějací muži a více se k ní přibližovali. "Hej!" křikla jsem a vystoupila ze stínu ulice "nechte ji!"

Jen si mě přejeli pohledem a ignorovali mě. Byli jako zombie. Poklusem jsem doběhla k jednomu z nich a s úžasem jsem zjistila, že jim nebije srdce.

"Caroline uteč! Jsou ovládnutí…" křikla na mě Bonnie zatím, co jednomu z nich smažila mozek.

Tomu, který byl nejblíž, jsem zlomila vaz, ale hned na to mě další z nich odhodil na zeď. Rozběhnul se ke mně s nějakým kůlem. Zmateně jsem hledala něco, čím bych se mohla bránit a našla jsem.

Vyhnula jsem se jeho útoku a než se stačil vzpamatovat, vrazila jsem mu kůl zezadu do srdce.

"Děkuji" řekla jsem a vzala si od něj kůl, který držel, a dala jsem si pramen vlasů za ucho. Bonnie už zničila třetího z nich a zbýval pouze poslední, který však nebyl nikde k nalezení.

Po chvíli se však ukázal, ale pouze na pár sekund a to proto, aby probodnul Bonnie.

"Bonnie!" vykřikla jsem a hned byla u ní a zachytila jsem ji, aby nespadla.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dennie' Dennie' | E-mail | Web | 2. února 2014 v 12:16 | Reagovat

Ohodnotila jsem tvůj článek:) Baví mě to!

2 Dominique(Domča) Dominique(Domča) | E-mail | Web | 2. února 2014 v 19:17 | Reagovat

Moc se mi to líbíale ta Elena mě v téhle povídce trchu štve :D Chudák Bonnie :-(Je mi jí líto,snad to přežije :-)

3 Dominique(Domča) Dominique(Domča) | E-mail | Web | 2. února 2014 v 19:23 | Reagovat

Moc se mi to líbí:-)Chudák Bonnie:/A Elena mě v téhle povídce už štve :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama