Wolf Knight - 1. kapitola

26. ledna 2014 v 10:28 | Renaiti |  Wolf Knight

Ahojky,
mám zde první a oficiální díl mého "thrilleru" a upřímě doufám, že se budete na další díly těšit...
Snad se vám to bude líbit :)...
Jakmile v anketce bude 5 hlasů pro Ano pokusím se přidat další díl :)...


Nástupem do školy jsem si připadala, jako kdyby se mi matka vysmála do tváře. Kdo ví, jestli to tak vážně nebylo. Chápu, nechce, abych jen truchlila, ale to se mám učit? To asi nebude to pravé, co potřebuji.

Už to bylo jen kousek. Škola mi byla na dohled. Doufala jsem, že mám všechno potřebné včetně odvahy. Stála jsem přede dveřmi a nevěděla, jestli jít dál nebo se raději otočit na patě a vrátit se domů. Za mnou se pomalu tvořila řada nedočkavých studentů, kteří by dveře otevřeli bez mrknutí oka. V tomto malém davu jsem zahlédla upřímné světle modré oči, vedle kterých se smály nedočkavé tmavě hnědé oči jako uhel.

Už jsem neměla času na zmar. Musela jsem dveřmi projít, jinak bych schytala hodně nepříjemných slov. Otevřela jsem je, rychle vběhla a skovala se za dveře, aby mě zástup nezadupal do země. Vystoupila jsem zpoza dveří a podívala se na hodinky.

Uslyšela jsem za sebou smích dvou chlapců. Každý z nich mě obešel, jinou stanou. Jakmile se znovu setkali vedle sebe, blonďáček, který mě obešel zprava, přátelsky strčil do hnědovlasého mladíka vedle něj, který se jen pousmál.
Neudržela jsem své koutky úst a musela se pousmát. Pokračovala jsem tedy dál až do šaten. Uvědomila jsem si, že nejspíše budeme nacvičovat choreografii na soutěž, ale zarazila jsem se, když jsem si všimla, že celá šatna je vylidněná, což nebývá zvykem. Jen jsem tedy pokrčila rameny a hodila na sebe modrobílou sukni a tričko.

Vzala jsem si věci a pokračovala směrem k tělocvičně, odkud se ozývalo hučení jako z nějakého úlu. V tu chvíli jsem zpanikařila a prudce sebou trhla k odchodu, než jsem se však nadála, uslyšela jsem své jméno a poté pronikavé pištění. Otočila jsem se a uviděla Caroline, která se ke mně blížila rychlostí blesku a div mě při objetí nepovalila. Opětovala jsem objetí a odhrnula si z obličeje její dlouhé hnědé vlasy na, kterých měla nově světlý melír.

"To snad není možný, ty jsi tady!" zašeptala mi do ucha a pustila mě.

"Už to tak bude" pousmála jsem se "co se to tu děje?" zeptala jsem se a pohodila hlavou k tělocvičně.

"Předvádíme choreografii před publikem a díky tobě to bude zase všechno vycházet" řekla nadšeně a upravila mi zmuchlanou sukni a popadla mě za ruku. Táhla mě k ostatním holkám, které už stály a čekaly na pokyny.

Podívala jsem se na Carol "Já to pokazím" šeptla jsem, ale ona jen zavrtěla hlavou a zvedla palec nahoru. Celou tělocvičnou se rozezněla píseň Love me again, kterou vybírala Caroline.

Každá dívka se začala pohybovat předem určenými kroky. Vpřed, vzad, otočky a spoustu dalšího. Moc jsem se nechytala, ale jakmile začal refrén tak se mi hlava vyčistila a já vnímala pouze hudbu a vlny nesoucí se tělocvičnou. Celá choreografie se mi najednou vybavila. Během představení jsem se několikrát na Carol podívala s úsměvem na tváři i v očích. Soudě podle jejího výrazu jsem věděla, že mi pomůže zapomenout a dostane mě do reálu.

Když se zhruba v polovině připojili i kluci. Musela jsem se smát, když ke mně doběhnul Tim. Ve všech klucích jako by se zapnul spínač a najednou nás všechny vyzvednuly. Usmívala jsem se a tiše Tima pozdravila a stisknutím paže mu naznačila, že mi chyběl.

Píseň se pomalu chýlila ke konci a všichni se ihned po skončení uklonili. Získali jsme od celé školy včetně profesorů vřelý potlesk a sem tam bylo slyšet i hvízdnutí. Určitě mě to potěšilo a nejen mě, všechny. Tvrdě jsme pracovali a taky ještě pořád doufáme, že to vyhrajeme.

Posadili jsme se na žíněnky a vyslechli si nějaká doporučení co zlepšit atd. Caroline byla celá nadšená, že to všichni zvládnuli a hlavně ji těšilo, že jsem tu byla.

Jakmile se celá škola rozprchla, ozval se pronikavý hlas "Ty otočky nic moc kluci! Musíte více s citem. Dívejte" řekl pro mne cizí kluk a vzal Tess za ruku a ladně ji vyzvednul.

Naklonila jsem se ke Carol a špitla "To je ten nový?" jen pokývla hlavou.

"Má tu ještě bratra" dodala tiše po chvíli "neboj, budou se ještě určitě představovat" usmála se. Ironicky zatleskala a šla blíže k tomu novému "To je sice hezké, ale každý to takhle neumí! Navíc tuto choreografii jsem vymýšlela hodně dlouho, takže do toho teď nešťourej! Jsem ráda za to, jak to vypadá teď!" řekla mu docela naštvaně, ale její ton jsem chápala, protože se s tím dřela docela dlouhou dobu.

Odkašlala jsem si a postavila se vedle Carol "v pohodě?" šeptla jsem a usmála se. Podívala jsem se na nováčka a zeptala se "Já jsem Heyley a ty?"

"V pohodě!" zamručela Carol.

"Já jsem, Mark Cavaliere a brzy by ses měla setkat také s mým bratrem Williamem, ale mám takový dojem, že už jsme se dnes viděli" nadzvednul obočí a prohlédnul si mě "ta dívka co váhala s otevřením dveří" zasmál se.

"Nevíš, co se jí stalo, takže nesuď, co udělala" obořila se na něj Caroline.

Ihned mi problesknul v hlavě obrázek dvou chlapců, kteří mě obešli a vzpomněla jsem si na toho provokativního blonďáčka. "Možná" zamumlala jsem a otočila se. Postavila jsem se zpět k ostatním spolužákům a zanedlouho se ke mně připojila i Carol.

"Sprosťák! Tak jsi váhala s otevřením dveří no a?" odfrknula si a pokroutila očima " a to je tu ani ne den, jsem zvědavá, co bude dělat za půl roku. Ne spíše za týden. To bude jako mistr světa nebo co!"

"V pořádku, měl pravdu váhala jsem zbytečně" řekla jsem a položila ji ruku na rameno.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Chtěli byste další díl? (tj. 2.kapitola)

Ano
Ne
Je mi to jedno

Komentáře

1 flekstories flekstories | E-mail | Web | 26. ledna 2014 v 10:48 | Reagovat

Je to nádherný vážně :-* pokračování co nejdřív prosím!! :-D

2 Simii Simii | Web | 26. ledna 2014 v 10:53 | Reagovat

Boží!:3

3 Renaiti Renaiti | Web | 26. ledna 2014 v 10:59 | Reagovat

[1]: Dobře pokusím se :-)

[2]: Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama