Inspirace

31. prosince 2013 v 13:44 | Renaiti |  She write...

Pomalu jsem se vracela ze školy domů a hledala jsem inspiraci v okolo procházejících lidech, ale ani jeden jejich účes mě nazaujal. Jen jsem si povzdychla a pokračovala jsem se sklopenou hlavou dál. Jelikož jsem nedávala pozor na cestu narazila jsem do nějaké paní. Jen jsem se tiše omluvila a pokračovala, ale po dvou krocích jsem se ohlédla. Měla krásný účes. Mozek mi napovídal běž za ní a zeptej se ,ale přišlo mi to divné a tak jsem se rozloučila s tím, že tento krásný účes mohl být na mé hlavě. Doma jsem bezduše seděla na židli a dívala se ven z okna a čekala než mamka zavelí, že se jde.
K holiči jsme došli přesně na čas. Ujal se mě nějaký maldý muž, ale k mému překvapení se neptal jaký účes budu chtít. Milým hlasem však promluvil "Kolegině se tě hned ujme" řekl a usmál se když ji uviděl. Podívala jsem se stejným směrem jako on a tu ženu jsem moc dobře poznala. Byla to ta do které jsem narazila cestou ze školy. Ano její účes mě měl stále ve své moci. Muž odešel a žena ke mě přistoupila a usmála se na mě. Vzala si hrst mých pramínků a promnula si je v ruce. Otočila mě směrem k zrcadlu a pomalu mi začala česat vlasy "Před pár hodinami jsem se již potkali je to tak?" řekla mile a já jen pokývla hlavou na znamení souhlasu. Chvíli mě ještě česala a poté se zeptala "Jaký sestřich si budete přát?". Trochu jsem zaváhala, přišlo mi to docela divné to říct, ale co nakonec jsem to stejně řekla "Pokud bych mohla poprosit tak stejný jako máte vy". Usmála se a pustila se do toho. Chvíli používala nůžky, jindy hřeben a dokonce také i barvu. Zrcadlo předemnou však bylo překryté nějakým pláštěm.
Asi po hodině nebo možná skoro dvou jsem byla kompletně hotová i s umytím hlavy. Ještě mi vlasy projížděla svými hladkými prsty a ujišťovala se zdali jsou ve stejné rovině. Když byla s výsledkem spokojena oddělala ze zrcadla podivný plášť a já viděla její výsledek. "To jsem já?" zeptala jsem se s údivem. Jen na mě pokývla. Moje tmavě kaštanové vlasy, které mi dříve sahaly až po lopatky nyní byly krátké shruba po ramena a na techto vlasech byly světlé pramínky. S úžasem jsem se na sebe dívala. Po chvíli přišla matka a s úsměvem se ptala zdali jsem to vůbec já. Společně jsme došli k pokladně a dalo by se bez ostýchání říct, že cena odpovídala kvalitě. Tato suma nebyla zrovna malá, ale byl to dárek k narozeninám takže to mamce nevadilo.
S oddychem jsem pomalu šla domů a v závěsu za mnou pomalu šla matka. Inspirace v tomto případě u mě nebyla zapotřebí za což jsem byla ráda, ale po městě nyní chodilo tolik hezky učesaných lidí, že mi to připadalo jako schválnost. Ovšem žena, která se tak dlouho piplala s mými vlasy a vlastně s vlasy každého jejího zákazníka musí mít obrovskou zásobu inspirací od různých hvězd a podobně.
Účes sklidil obrovský úspěch jak ve škole tak i doma.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ellnesa Ellnesa | Web | 31. prosince 2013 v 13:53 | Reagovat

Byl to vymyšlený příběh či převyprávěná skutečnost?

2 Renaiti Renaiti | Web | 31. prosince 2013 v 14:02 | Reagovat

[1]: Z části vymyšlené, ale jinak pravdivé...

3 Marit Marit | Web | 31. prosince 2013 v 15:39 | Reagovat

No, tomu říkám náhoda... Píšeš moc hezky, čtivě. Moc se mi u tebe líbí.

4 Renaiti Renaiti | Web | 31. prosince 2013 v 15:54 | Reagovat

[3]: Děkuji moc :-)

5 diycrafts diycrafts | Web | 31. prosince 2013 v 16:55 | Reagovat

Máš talent na psaní.. tohle bycg vživotě nezplodila :)

6 Renaiti Renaiti | Web | 31. prosince 2013 v 17:36 | Reagovat

[5]: Moc ti děkuji... :-)

7 Karamelka Karamelka | Web | 3. ledna 2014 v 11:15 | Reagovat

to je moc hezké :-) je úžasné, jak je vlastně ten svět malý, když se člověk nad tím zamyslí :-)

8 Renaiti Renaiti | Web | 6. ledna 2014 v 6:42 | Reagovat

[7]: To máš pravdu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama